Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Marcel Bosák

1) Jakým způsobem jste se dostal k hokejbalu a co vás vedlo k tomu, abyste začal trénovat mládež v Okříškách?

Jako kluci jsme na ulici hráli banďák, to byl vlastně takový předchůdce hokejbalu, hokejky, tenisák a už to jelo. Byla to pro nás vlastně taková náhražka za hokej. S hokejbalem jsem se poprvé setkal, když se do Okříšek přistěhoval Staník a s ním hokejbalový klub SLZA, to už jsem byl o hodně větší. Pořádali tenkrát za stadionem na asfaltové ploše (to bylo ještě bez mantinelů) hokejbalové turnaje. Tak jsme postavili mančaft a zúčastnili se. Docela se mi tento sport zamlouval a tak po nějakém čase přišlo angažmá v SLZE. No a trenéřina mě vždycky lákala, přece co Čech, to trenér. Často jsem si říkal, až dozraje doba, že by nebylo špatné si své teorie ověřit v praxi a kde jinde začít, než u mládeže.

2) Jak probíhal nábor a tréninky? Kolik dětí se tréninků účastnilo?

Ve škole, školním rozhlasem jsem nechal vyhlásit, že se zakládá hokejbalové družstvo pro mládež, následovala informační schůzka a pak už se začalo trénovat, bylo to na podzim roku 1999. Zájem byl nad očekávání velký, tenkrát doznívala euforie po ZOH v Naganu a každý kluk chtěl být hokejista a tohle pro ně byla dobrá alternativa. Na tréninky chodilo kolem dvaceti kluků. Pamatuji si, jak skoro všichni chtěli být brankáři, souviselo to s popularitou Dominika Haška. Na trénink jsme mohli vystrojit tak nejvíc tři (staré lapačky a vyrážečky, helma s košíkem, betony z molitanu a koženky), a tak vznikal pořadník na chytání. Pamatuji si, že na mě kluci zkoušeli i různé finty, aby mohli chytat. Jeden chlapec přišel s tím, že byl u psychologa a ten mu doporučil co nejvíc chytat. No jo, já si teď říkám, co když to nebyla finta, ale pravda, musím se ho na to až ho potkám zeptat.

3) Mládež SLZY začala hrát organizovanou soutěž až po delší časové době. Kterými soutěžemi družstvo prošlo a jak vzpomínáte na úspěchy, které mládež dosáhla?

Prvně jsme působili vlastně jako zájmový kroužek. Podle mých záznamů oddílem prošlo asi 40 chlapců, než se z toho vykrystalizovalo mužstvo pro soutěže. První soutěží byla regionální liga za účasti Třebíče a Třeště, později se přidalo Brno. A v sezóně 2003-2004 jsme začali hrát MČR (mistrovství ČR) starších žáků. S dorostem se hrála Moravská národní liga MNHbL. A vzpomínky, jen ty nejlepší. Myslím, že se nám tenkrát podařilo vytvořit opravdu dobrou partu, hokejbalem jsme se skvěle bavili a dostavili se i slušné výsledky.

4) Sledujete ještě dění v hokejbale? Například výsledky přibyslavické SLZY?

Dění v hokejbale tak nějak z povzdálí sleduji, občas se mi zadaří zajet na kole do Přibyslavic podívat se na zápasy SLZY. Ze všeho nejlepší ale je, když se sejde mužstvo veteránů a ujistíme se na hřišti, že jsme pořád ještě dobří. A v hospodě se toho pak napovídá až hanba.

Díky za rozhovor. Dejv